O začátcích Fakturoidu s Honzou Korbelem a Lukášem Konarovským

Proč jste se zrovna vy dva pustili do podnikání? Jaká byla motivace a za co jste dostali zaplacenou první fakturu?

Jan Korbel (JK): Pro firmu, kde dělal brácha, jsem lokalizoval produktové stránky z angličtiny do jejich webu. To bylo v době Microsoft FrontPage 1.0, někdy v roce 1994-5. A první fakturu jsem určitě vystavil na nějakou práci kolem webů.

Lukáš Konarovský (LK): Ještě na střední jsem začal kolem webů, programování a provozování malého hostingu. První klienti byli umělci, kteří řešili svoji prezentaci online.

Čím jste svou první fakturu vystavili?

JK: Nechal jsem si od kámoše grafika udělat prázdnou šablonu a tu jsem vyplňoval ve Photoshopu, nebo ručně a tisknul.

LK: Měl jsem skript v Ruby, který nahrazoval proměnné v šabloně. Detaily pro zájemce tady :-).

Co vás přivedlo na myšlenku naprogramovat Fakturoid?

JK: Jsme v roce 2008 a dělám už přes 10 let weby pro asi 15 klientů. A už mě to tak nebaví. Nějaký čas jsem si jistý, že bych chtěl udělat webovou aplikaci na SaaS byznys modelu. Ale vím, že to nezvládnu sám. Chci ji udělat na frameworku Ruby on Rails, protože čtu 37signals (Basecamp) a hrozně se mi to líbí. No a nemám kapacitu se ještě učit Ruby.

LK: Tou dobou se taky v ČR rozbíhá Twitter. Na začátku fungoval přeci jen trochu jinak. Já tweetoval kolem Ruby on Rails, Honza kolem UI/UX a slovo dalo slovo, sešli jsme se v Praze a domluvili se, že zkusíme nějakou aplikaci vytvořit spolu. Každý z nás uměl to druhé, takže jsme se dobře doplňovali. Nejdřív to nebyl ještě Fakturoid, ale aplikace na zpracování ceníků. Po pár měsících jsme ale otočili, z části kvůli technickým zádrhelům, ale hlavně jsme chtěli raději něco, co bychom mohli sami používat.

JK: Tak jsme si řekli, že vezmeme, co jsme zatím udělali a použijeme to na jinou aplikaci. A shodli jsme se, že online fakturace je fajn. Oba jsme vystavovali faktury v nějakých svých udělátkách, v zahraničí byly příklady SaaS fakturací a říkali jsme si, že v nejhorším případě budeme mít nástroj pro sebe.

Proč jste chtěli dělat zrovna SaaS?

Byznys model SaaSu (Software as a Service – software jako služba) nám dával smysl. Určitě jsme ho na začátku úplně nedocenili, ale základní myšlenka, že spokojený klient pravidelně platí za software, který se mu průběžně vylepšuje se nám líbila. Cítili jsme, že dlouhodobě zarovnává zájmy klienta i poskytovatele služby.

SaaS je model pro jakýkoliv software, kde doufáte, že ho budete používat dlouhodobě. Software není nikdy hotový. Chcete ho zlepšovat, prostředí, ve kterém funguje, se mění a na to musí výrobce reagovat, jinak přestane fungovat.

Co je v SaaS byznyse podle vás důležité a klíčové?

Jako v každém byznyse ve funkčním tržním prostředí: Dodat klientovi takovou přidanou hodnotu, aby poplatek za službu ve srovnání s hodnotou působil pokud možno zanedbatelně.

„Přidaná hodnota“ může někomu znít divně, ale je to zkratka (nejen) pro:

• Ušetřené peníze – Když klient platí za něco 1000 Kč a vy to zvládnete za 500 Kč.
• Ušetřený čas – Ušetřete klientovi hodiny měsíčně, neměl by mít problém si spočítat, kolik vlastně použitím vydělá.
• Umožněte/dodejte něco, co do teď nešlo/nebylo dost dobré – ve Fakturoidu třeba propracované statistiky. Ať už používal klient před námi cokoli, určitě to nemělo tak dobré statistiky. Ty mu dávají vhled do jeho podnikání, který může vydělat, nebo zachránit spoustu peněz.
• Levnější a bezpečnější provoz softwaru – Pokud si musí klient zajistit chod softwaru lokálně má to svoje náklady. Počítač, o který se musí někdo starat, zálohovat, updatovat. A co přístup k tomu počítači? Můžete k němu odkudkoli? A co bezpečnost? Kdo k němu má přístup? Co zálohování?
  Tohle všechno máte v dobré SaaS službě v ceně.
• Podpora – Rychle pomoci, když něco nejde podle plánu, má svou hodnotu.

Tímhle vším vytváříte hodnotu. Na kolik si jí klient cení, je samozřejmě subjektivní a to je v pořádku. Jak velkou hodnotu klient vidí ve vaší službě, tvoří váš cenový strop. V realitě ale musíte typicky být citelně pod ním, protože malý rozdíl klient není schopen vidět.

Jak vypadaly začátky Fakturoidu?

O vánočních svátcích 2008 jsme začali Fakturoid tvořit, v srpnu už jsme o tom dali veřejně vědět a přesně na Štědrý den 2009 jsme ho spustili. To vše jako bokovku k našim hlavním činnostem: Honza měl webové klienty, Lukáš studoval vysokou školu a měl menší hostingový byznys.

Další rok jsme na Fakturoidu dělali jen my dva. Docela rychle se přidal Eda - teď náš hlavní vývojář a Markéta na podpoře. Větší rozvoj týmu přišel až mnohem později.

Ukázalo se, že jsme na trh přišli ještě relativně brzy. Růst byl ze zpětného pohledu vlastně pomalý, ačkoli jsme první roky zvyšovali obrat o víc než 100 % ročně. Ale pro představu, v prvním roce (2010) jsme měli obrat 46.000 Kč. Ne měsíčně. Za rok.

Co byste udělali ve firmě jinak, kdybyste teď zpětně viděli celou historii?

JK: Já tenhle typ otázek nemám moc rád. Myslím, že případná odpověď nikomu nepomůže. Ty podmínky se už nikdy nevrátí a těžko říct, co by se v dynamickém systému, jakým je svět, bývalo dělo, kdybychom něco udělali jinak. Chci tím říct, že to, co bych mohl teď uvést jako něco, co jsme mohli udělat jinak, by mohlo také vést k horším výsledkům, jen se to už nemáme jak dozvědět.

LK: Tak, stroj času nemáme a i kdybychom ho měli, možná bychom se ho báli použít :-).

Co byly největší milníky Fakturoidu? Co jste opravdu slavili? Bylo to přidání Petra Máry do referencí? Výstup na nějaké konferenci nebo třeba spuštění poslední verze?

JK: Chmmm… tos mě trochu zaskočil… my jak jsme 100% remote, tak sejít se a něco společně slavit moc nejde. A pak, já nevím… za mě je to asi tak, že já na sebe a teda i na nás, Fakturoid, mám taková očekávání, že jsem vlastně nic nevnímal až tak jako „wow, tak to je neskutečný, to jdeme slavit.“ Jasně, taková ta kulatá čísla v MRR a počtech platících si vypíchneme ve Slacku, ale tím to hasne. Takže jo, spuštění verze 2.0 byl asi ten největší milník, co mě napadne, ale taky jsme to nějak extra neslavili. OK, tohle je hotové, tak zpátky do práce. Nevím, jak to má Lukáš.

LK: Já to přirovnávám k zahradničení, tam asi nejde o jednotlivosti, ale o celkový pohled na rozkvetlou zahradu. Velikou radost nám ale určitě udělají milá slova od našich zákazníků, ať už nás pochválí na sociálních sítích, v emailu nebo připíší vzkaz to NPS ankety. A pokud bych měl něco vypíchnout, tak když se k nám přidá super člověk do týmu.

Kdo vás zná, tak určitě ví, že je pro vás inspirací firma Basecamp se svým přístupem k práci, podnikání, práci na dálku a tak. Čím jste si prošli? Jaké hodnoty sdílíte? Na jakých základech a rituálech stojí vaše práce?

JK: Basecamp jsme oba nezávisle na sobě sledovali, ještě předtím, než jsme se znali. Inspirací byli a jsou hlavně proto, že řešili výzvy ve stejném odvětví a byznys modelu — webová SaaS aplikace — a dlouhodobě sdílí hodně obsahu o tom, jak uvažují, jak fungují. Getting Real (jejich první kniha) vyšla v roce 2006 a při jejím čtení jsem jen přikyvoval. Takové to „jo, přesně!“ A někdy taky „tyjo, takhle jsem nad tím neuvažoval, ale jasně, dává smysl.“ Prostě přesně zapadala do škvírek, které zbrázdila moje životní zkušenost do té doby. A tak to s Basecampem mám celou dobu i teď. Naposled nám kápnul do noty Shape Up. Na druhou stranu jsme s nimi taky rostli. Getting Real bylo hodně o „scratch your own itch“. Během let nám bylo jasné, že vývoj Fakturoidu se s tímhle přístupem dá dotáhnout jen někam. Pak už my nejsme reprezentativní klienti a musíme se naučit, jak zjistit, co klienti opravdu potřebují a nějak to prioritizovat.

Kolik měsíčně vystavíte faktur?

Naši uživatelé za měsíc vystaví kolem 250 000 faktur za něco jako 2,5 miliardy Kč.

Jaké má Fakturoid výhody oproti jiným fakturačním nástrojům?

Zákazníci u nás většinou vypichují přehlednost. Dělali jsme si průzkum, co bylo pro ně největším přínosem a dalo by se to shrnout do toho, že před Fakturoidem byla fakturace opruz a s Fakturoidem se na ni těší. A samozřejmě si pochvalují rychlou a dobrou podporu.

Jak vidíte budoucnost Fakturoidu? Plánujete expanzi do zahraničí? Přiblížení ke klasickým účetním systémům?

Budoucnost Fakturoidu je v dalším rozvoji směrem k tomu, být nástrojem pro podnikatele a firmy pro ekonomické řízení jejich byznysu - od fakturace, evidence nákladů, které jsou pak zdrojem dat pro statistiky a pokročilejší analýzu peněžních toků, až po synchronizaci toho všeho do účetnictví.

Fakturoid nikdy ale nebude účetnictví. Vidíme tu úplně jinou cílovku. Účetnictví se dělá pro účetní, aby dělali výkazy, které chce stát. My děláme software pro podnikatele, aby měli jednodušší „papírování“ a vhled do byznysu, který jim umožní dělat lepší rozhodnutí.

Zahraniční expanzi Fakturoidu neplánujeme. Jsme příliš svázání s českým prostředím - legislativa, párování s bankami, účetní programy. Ale nemusí zůstat jen u jedné aplikace, můžeme zkusit nějakou jinou, od základu dělanou pro globální trh ;-)

Jak vidíte budoucnost faktur a účetnictví? Dopracujeme se někdy do bodu, kdy Fakturoid po vystavení faktury pošle API požadavek na banku odběratele, tam zadá transakci a ve finále to celé dokončí odběratel odkliknutím autorizace?

To není moc sci-fi. Technicky tomu moc nebrání. Už jsou první účetní programy s API a na straně bank to brzdí hlavně regulace, ne technická nepřipravenost. Napojit a předávat data na pozadí bez zásahu lidské ruky je ideál a blížíme se tomu.

Jak složité je sledovat měnící se legislativu? Kolik času tomu věnujete?

Přímo naši oblasti to není s počtem změn tak hrozné. Někdy je problém, když se do poslední chvíle neví, jak to přesně bude. V tom by určitě pomohlo (mimo opravdu výjimečné situace) dodržet slib, že novou legislativu ovlivňující podnikatele, pustí jen 2x do roka.

Vnímáte nějaké typické chyby, které začínající podnikatelé dělají?

Myslím, že si neuvědomují cenu svého času. Nemají v hlavě zabudované, že jejich pracovní hodina má cenu třeba 500 Kč, takže když jim něco měsíčně ušetří hodinu času, můžou za to klidně zaplatit 500 Kč, protože v té ušetřené hodině můžou dělat něco produktivnějšího, zlepšovat svůj byznys, pracovat na tom, aby ta hodina měla větší cenu.

Máte velmi konzistentní komunikaci. Máte nějak zpracované guidelines? Tone of voice? Má Fakturoid něco jako archetyp?

Velká část toho bude, že drtivou většinu veřejné komunikace buď přímo píšu já (JK), nebo projde moji či Lukášovou korekturou. Nějaké guidelines taky máme, ale právě proto, že tu komunikaci děláme od začátku sami, tak máme nacítěno, jak chceme za robota mluvit.

Skvělou školou pro to bylo i to, že prvních 6 let jsme všechny emaily od zákazníků řešili jen my dva (LK). Z tohoto zarovnání těžíme dodnes.

Nad archetypem jsme začali uvažovat až poměrně nedávno. Došli jsme k tomu, že Fakturoid má nejblíž k archetypu hrdiny a postupně se budeme snažit to tam víc pozicovat. První hmatatelný důsledek je náš nedávno uvedený claim „Fakturoid – Protože podnikatel je hrdina“ a Manifest Fakturoidu.

Jakou byznysovou knihu byste doporučili začínajícímu podnikateli?

V ČR určitě Na volné noze od Roberta Vlacha. Tam najde dost inspirace na další. A samozřejmě s Nakopni.to může získat 50% slevu na registraci do katalogu Na volné noze.

Na co jste za Fakturoid nejvíce pyšní?

Ono to bude znít asi jako klišé, ale my jsme nejvíc pyšní na to, že vidíme, jak pomáháme čím dál většímu množství podnikatelů a firem. Vidíme v tom relativně velkou páku, jakou máme na „zlepšení světa“. Vysvětlím: Pokud se nám povede nabízet stále lepší nástroj, pak budou naši klienti čím dál lepší ve vytváření hodnoty pro svoje klienty. Pokud se nám povede dál prohlubovat Podnikatelský almanach, dál vzdělávat podnikatele, zase to povede k jejich lepšímu byznysu. Budou mít spokojenější klienty. Ti jim dají víc peněz a to jim umožní rozvíjet jejich podnikání. A část té vytvořené hodnoty se vrátí k nám. To je kapitalismus, to je skutečná tržní ekonomika. Boj za to poskytovat stále lepší poměr cena / výkon klientům.